GTM Daniel Karas: Baví mě psychologie dětí

V našem seriálu vám představujeme postupně všechny středočeské Grassroots trenéry mládeže. Jejich činnost může využít zdarma jakýkoliv klub na okrese. Pokračujeme Danielem Karasem, jehož působnost je na okrese Praha-západ.

Jak dlouho už jste GTM trenérem a proč jste se rozhodl pro tuto práci?

GTM trenérem jsem přes dva a půl roku. Vlastně si teď vzpomínám, že na A licenci jsme si o GTM trenérech říkali a už v té době jsem GTM trenérům tuto pozici záviděl. A když jsem se dozvěděl, že na Praze-západ je aktuálně výběrové řízení na nového, tak jsem neváhal ani minutu.

Co byste řekl, že je na vaší práci nejtěžší?

Mě osobně nebaví cestování. I přestože bydlím prakticky uprostřed okresu, tak odpolední cestování po pražském okruhu je často za trest. A protože je okres roztažený po celém západním okraji Prahy, toho cestování není málo. Ale není to nic, co by se nedalo zvládnout a za tu práci na hřišti to stojí.

Také dost často bojuji s úrovní, protože jsem do této funkce přešel z působení ve Spartě a předtím v Bohemce. Často se mi stávalo, že jsem trénink pro kluky připravil takový, že po 20 minutách už měli dost. Ale po těch dvou letech si myslím, že už dokáži odhadnou výkonnost kluků a i přesto, že po tréninku říkají, že to byl náročný trénink, tak jsou z něho i tak nadšení.

Které vlastnosti by měl správný GTM mít?

Nadšení pro fotbal a rozvoj mládeže. Určitě by měl umět komunikovat jak s trenéry, tak s dětmi a mít pozitivní přístup k dětem. Trpělivost se také často hodí.

Rozhodně si myslím, že by měl být všestranný a vzdělaný, ochotný se vzdělávat dále. Protože tato pozice je velice široká a GTM trenér se stará o výběry, tréninky v klubech, školách, vzdělávání trenérů nejen na hřišti, ale například i v XPS, ISku.

Jakým způsobem s vámi mohou spolupracovat oddíly ve vašem okrese?

S týmy spolupracuji na více úrovních. Nejčastěji mě poprosí o sledování jejich tréninků a následné zhodnocení a rady co by se dalo dělat jinak. Další možností je ukázkový trénink, který vedu já a snažím se trenéry inspirovat a obohatit o nová cvičení. Také často pomáhám při náboru. Nedílnou součástí je také školení trenérů v rámci C licence, kterou pořádáme na okrese alespoň jednou za rok.

Musí se GTM neustále fotbalově vzdělávat? Případně jaké trendy sledujete?

Každý, kdo chce svoji práci dělat správně musí sledovat moderní trendy, protože vše se vyvíjí a neustále se objevují nové metodiky, nová cvičení atd. Za svoji trenérskou kariéru jsem několikrát změnil pohled na věci díky školením, které jsem si prošel a myslím že vzdělávat se je správná cesta, jak být dobrým trenérem.

Mě baví psychologie dětí, takže se snažím vzdělávat v tomto směru, například náš krajský GTM Milan Kormaník dokázal uspořádat již dvě školení s Marianem Jelínkem, které bylo dokonalé a patří mu za to moje veliké díky, ale zajímají mě také technologie, které čím dál víc vstupují do fotbalu i na okrese jako například Veo kamera a další chytré tréninkové pomůcky. 

Jak se vám daří zvládat mnohdy nezkrotné děti?

Velice často od trenérů slýchám, že je děti neposlouchají, že zlobí a když přijedu na trénink, tak většinou stojí ve dlouhé frontě a než přijdou na řadu, tak je to jednoduše nebaví a začínají vymýšlet kraviny – zlobit. To, co podle mě na děti nejvíce zabírá je mít připravené cvičení tak, aby byly co nejvíce zapojené a vtažené do hry či cvičení. A pokud je trénink zajímá, baví, tak udrží daleko více pozornosti a jejich tendence zlobit je minimální.

Preferujete nějakou fotbalovou kategorii, se kterou vám pracuje nejlépe? Máte raději přípravku nebo už dorost?

Moje nejoblíbenější kategorie jsou přípravky. Jsou to ještě takové nevinné děti, ale už chápavé a dá se s nimi hrát spousta různých her, které baví všechny. U dorostů už je to více o taktice, a to mě tolik nebaví. Každý kategorie má svoje pro a proti, ale pokud trenér ví, co v jaké kategorii má dělat, tak není problém vést každou kategorii. Vlastně kromě chlapů jsem si vyzkoušel všechny možné kategorie a jako GTM trenér dokonce tréninky výběru dívek na okrese, což je také veliká a zajímavá zkušenost.

Jak často a jak moc spolupracujete při svém zaměstnání se základními či středními školami?

V zimním období jsem více ve školách, protože některé kluby netrénují a já mám více času navštívit hodiny tělocviku. V sezóně se daleko více věnuji klubům. Poslední měsíc jsem byl na dvou školách, které mě poprosily o ukázkový trénink na McDonald Cup.

Na kterém okresním hřišti je vaše zázemí? Kde se cítíte být doma?

Já svoje zázemí nemám na žádném hřišti. Nejčastěji trénuji na hřišti ve Vraném a na Jílovišti, protože zde trénují naše výběry. Ale musím říct, že na okrese se každý klub snaží o svůj areál starat co nejlépe, pořádají se brigády před sezónou a areál se zvelebuje. Doma se nejvíce cítím na hřištích, kde mě trenéři rádi vidí a je z nich cítit, že moje návštěva byla inspirující a komunikují se mnou i mimo trénink. Samozřejmě jsou na okrese areály, které mají dobrou kantýnu a za to jsou u mě také plusové body.

05.05.2025