Ohlédnutí za polovinou 5. ligy: Zaútočí ještě Poříčí nebo Tuchoměřice?

Na pátém místě tabulky přezimuje Posázavan Poříčí nad Sázavou. V jeho názvu je hned dvakrát obsaženo jméno romantické české řeky, která podle hezkého starého filmu i čaruje. To zdejší fotbalisté neumí, ale hrát dobře, to zase ano. Hlavně tedy na domácím hřišti, kde umí využít jeho nejmenších rozměrů v soutěži a ztratil zde body pouze dvěma remízami.

Při pohledu na výsledky je zřejmé, kde tým s několika ex-ligisty, třeba kanonýrem Martinem Nešporem, Lukášem Vaculíkem či Petrem Tlustým tlačí palce v botách: venkovní zápasy. Což o to, prohry na hřištích elitních týmů Příbrami, Velimi nebo Kutné Hory by se vzít daly, ale Poříčí ztrácelo také u soků, kteří jsou u dna tabulky.

Nezdar v Doksech tým připsal i sudímu za neodpískanou penaltu, ale poslední zápas v Berouně proti Chlumci byl skutečně nepovedený.

Z individualit musíme zmínit hlavně dalšího hráče, který koketoval s ligou, a to Milana Matouška. Rychlý hráč vstřelil hattrick na půdě Tuchlovic a řídil tam výsledkově nejpovedenější venkovní podzimní zápas Posázavanu (výhra 4:0). Celkem má na kontě branek šest, o jednu víc dal zkušený Pavel Čapek. Vzhledem k síle poříčského oddílu a s přihlédnutím k losu, kdy největší rivaly vyjma Nespek na jaře hostí doma, může ještě pořádně zamíchat postupovými kartami.

Šestý Sokol Tuchoměřice měl do nového ročníku skvělý vstup a v polovině podzimu byl v čele tabulky. Teprve pak přišel mírný pokles. Po letech tady změnili hlavního trenéra, kde velezkušeného Jiřího Jeslínka staršího vystřídal Milan Svoboda a také Jeslínkův syn Jiří mladší. Ten přišel z třetiligové Hostouně. Z téhle dobré adresy dorazili do téměř sousedních Tuchoměřic i další zajímaví borci s minulostí od první do třetí ligy, ať už Jiří Januška, Lukáš Kosík, Jiří Miker či brankář Simon Slanina.

Největší ofenzivní hvězdou však zůstal Martin Sulík. Někdejší slovenský talent, který prošel juniorku Slovanu Bratislava a pak Slavie Praha, si sice v kariéře udělal od fotbalu pauzu, ale v Tuchoměřicích se jím maximálně baví a jeho 10 gólů je druhý nejlepší výkon mezi kanonýry celé soutěže.

Z týmového hlediska klubu pomohlo, že hned v úvodním těžké duelu v Nespekách dokázal smazat ztrátu dvou branek. Přišly však ještě mnohem cennější výsledky. Ten nejcennější proti prvnímu Spartaku Příbram, kde výhru 2:1 trefil v poslední minutě Jiří Jeslínek mladší a dal tak vzpomenout na roky, kdy patřil do kádru Sparty nebo když při hostování v Kladně platil za jeden z největších českých talentů.

Tuchoměřice byly doma vůbec silné. Porazily také druhou Kutnou Horu a s třetí Velimí přišly o tříbodový zisk v 88. minutě. Ještě větším zklamáním byla remíza s Povltavskou FA B, kde si dal Miker vlastence a Sulík se nechal vyloučit. Celkový dojem je však velmi dobrý, vyhlídky do jara zajímavé. Hlavně jak se mužstvo popasuje s těžkými zápasy na hřištích tří elitních klubů.

Sedmý AFK Tuchlovice na podzim skákal trochu ode zdi ke zdi. Chvíli hrál velmi dobře, pak zase tak mizerně, že vedení vyměnilo trenéra. I ten však zažil obrovský veletoč. Nakonec je z toho 23 bodů, sedmé místo, ale také první tým, který zakončil podzim se záporným skóre.

Sezonu zahájil celek pod vedením svého jarního lodivoda Tomáše Abrhama. Tým ve třetím podzimním kole porazil po skvělém obratu velesilný Spartak Příbram 4:3 a zdálo se, že je na dobré cestě. Pak ale podlehl vysoko v Nespekách a vedení nečekaně sáhlo k razantnímu řezu – Abrhama odvolalo a přivedlo Pavla Schorníka z Prahy. „Nové koště“ v tomhle případě zafungovalo parádně, Schorník vyhrál čtyři zápasy v řadě a Tuchlovice koukaly na zbytek tabulky z jejího čela.

Jenže přišla jiná série, tři prohry v řadě. Hlavně ty domácí s Poříčí a Poříčany – shodně 0:4, hodně bolely. Pak už se mužstvo trochu zvedlo, šťastně vyhrálo v Libiši a pak pak i derby proti Doksům, ale i nový kouč viděl, že potřebuje posily. Kádr je totiž i po příchodu borců jako Borák, Dolák, Cimrman nebo Daníček pořád úzký. Zejména když už moc nehrají bývalé velké opory Fitko s Jarošem.

Ke stálým účastníkům 5. ligy patří po sloučení s Hvozdnicí béčko Povltavské FA většinou se pohybuje uprostřed tabulky a výjimkou nebyl ani letošní podzim. Povltavská hrající domácí zápasy ve Hvozdnici je osmá, sice dost daleko od čela tabulky, ale také poměrně v pohodě od spodku. Týmu kouče Františka Fafejty se dařilo zejména na domácím hřišti, kde vyhrál šest zápasů a po podzimu je v této statistice druhým nejlepším týmem soutěže. Venku to bylo o poznání horší, tam borci od Vltavy uhráli jen dvě remízy. Jak prozrazují klubové stránky, trenér Fafejta označil za nejlepší zápas podzimu výhru nad Doksy 6:0. Skvěle však zahrála jeho parta třeba proti Kladnu B (5:1) nebo Chlumci (4:1). Jediné dva výbuchy přišly v Nespekách a Kutné Hoře, ty Povltavské pokazily skóre.

Střelcem mužstva je s osmi brankami Alexej Klymskij, ale výborně pomáhal také z áčka půjčovaný Sebastian Peake. Letní posila ze Hřebče dala šest branek za zhruba sedm zápasů.

Na jaře bude cílem klubu, který si umí vychovat vlastní hráče, hra v klidném pásmu středu tabulky.